Šetření v rámci projektu Výzkum socioekonomických předpokladů cestovního ruchu

Výsledky šetření u místních obyvatel:

  • Většina obyvatel (cca 80 %) se domnívá, že jejich obec je pro turisty atraktivní.
  • Ve svých obcích považují za pro turisty zajímavou zejména přírodu, dále historické a architektonické památky a hrad či zámek.
  • Turisty by však do obce pozvali za jinými atraktivitami než přírodou a památkami
  • Díky cestovnímu ruchu se zlepšuje vybavenost obcí (uvedlo 40,5 % respondentů), cestovní ruch generuje pracovní příležitosti (19,2 %) a možnost přivýdělku (15,2 %). Pro čtvrtinu respondentů však nepřináší žádné výhody, a desetina neví.
  • Nespokojenost s úrovní služeb, nejčastěji kvalita neodpovídá ceně (19,4 %)
  • Nejvíce by respondenti uvítali, aby obce zlepšovaly stávající zařízení nebo služby (43,7 %), zlepšovaly vzhled obce, více propagovaly obec či region (obojí kolem 34 %), navazovaly spolupráci s jinými subjekty a budovaly nová zařízení (obojí kolem 29 %).

Šetření mezi podnikateli:

  • Rozvoj svého podniku plánuje pouze 50%
  • Podniky se chtějí zaměřit především na zvyšování kvality služeb (69,2 %).
  • Malá spolupráce podniků s cestovními kancelářemi a cestovními agenturami při šíření nabídky (pouze 29,9 %) a také při společné propagaci v místě (36,4 %), pouze 24,7 % podniků využívá marketingový mix, velmi nízký podíl podniků nabízí akční slevy (10,4 %) nebo vytváří nějaké produkty cestovního ruchu (pouze 2,6 %!).
  • Řada podnikatelů vůbec netuší, co to produkty cestovního ruchu jsou, nebo je nepovažují za marketingový nástroj!
  • Pouze 8,3 % podniků se zapojuje do produktů jiných podnikatelů, což může ukazovat na nízkou míru spolupráce nebo strach z konkurence.
  • 37,5 % podniků s žádnými produkty cestovního ruchu nepracuje!
  • Nejčastější důvod, proč se podniky nezapojují do profesních či jiných sdružení, je, že v tom nevidí smysl – 66,8 %
  • Samy podniky se obrací na další subjekty s nabídkou spolupráce málo, více než 80 % podniků tuto snahu nevyvinulo.
  • Názory na subjekt, který by mohl nejvíce pomoci rozvoji cestovního ruchu: obec (62,3 %), organizace cestovního ruchu (52,2 %).

Šetření mezi představiteli obcí:

  • Žádná z obcí nevynakládá na cestovní ruch více než 3 % rozpočtu.
  • Prakticky všechny obce z cestovního ruchu nějakým způsobem ekonomicky profitují.
  • Možnosti dalšího rozvoje cestovního ruchu vidí obce především v dobudování chybějící infrastruktury nebo služeb, prohloubení propagace, vytváření společných produktů a pořádání společných akcí, vytváření nových atraktivit.
  • Obce by uvítaly aktivitu sdružení, které se věnuje cestovnímu ruchu. Slibují si od něho zejména podporu spolupráce, koordinaci aktivit, pomoc se získáváním dotací a metodickou pomoc.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

code

Moravský kras jinak- strategie komunitně vedeného rozvoje území 59 obcí.