Životní prostředí

  • Největší množstevní zastoupení odpadů je na území MASMK představováno odpady komunálními včetně složek z odděleného sběru a stavebními a demoličními odpady. Rostoucí trend je pozorován především u komunálního odpadu, vyplývající s rostoucí životní úrovně obyvatelstva a s tím související celkové spotřeby domácností. Vysoké množství odpadů z tepelných procesů je způsobeno přítomností významného podílu průmyslových podniků na území ORP Blansko.
  • Mírně rostoucí tendenci vykazuje třídění papíru, skla a plastů. Na území MASMK dochází také k třídění dalších druhů odpadů -textil, obuv, elektroodpad. Kapacita sběrných dvorů odpadů (SDO) v území je s ohledem na její skutečné využití v poměru k maximální roční kapacitě dostatečná.
  • Na území MASMK se nachází jedna skládka inertního odpadu a žádná spalovna odpadů ani jiné zařízení pro energetické využití odpadů.
  • Na území MASMK se nenachází významnější průmyslové zdroje emisí, které by měly na kvalitu ovzduší zásadní negativní vliv. I v případě největšího sídelního celku na území MASMK, města Blanska, je úroveň koncentrací hlavních znečišťujících látek v ovzduší na území města na úrovni pod stanovenými imisními limity.
  • Území MASMK je oblast s hojností povrchových i podpovrchových vodních toků a dobrou kvalitou vod. Největším povrchovým vodním tokem v území je řeka Svitava.
  • Znečištění vod průmyslovými závody v území je jen v menším měřítku, k těm významnějším patří znečištění říčky Punkvy (zvyšováním trofie a hnilobných organických látek), a znečištění řeky Svitavy průmyslovými podniky, kdy dochází k mísení s odpadními vodami znečištěnými z použitých slévárenských písků.
  • Vlivem vysokého procenta zalesnění a nevhodnosti zemědělské půdy pro intenzivní zemědělství (vyjma východní část území zasahující do Vyškovské brány) lze oproti jiným oblastem hodnotit stav ochrany půdy za poměrně uspokojivý.
  • V případě elektřiny z dostupných údajů vyplývá, že do budoucna lze očekávat spíše pozvolný nárůst její spotřeby. Ten navíc v případě některých sektorů (zejm. domácností) pouze vyrovnává předchozí pokles zapříčiněný ekonomickou recesí.
  • V oblasti distribuce zemního plynu lze konstatovat, že v podstatě již došlo k dokončení plynofikace. Zemní plyn se tak v regionu podílí výraznou většinou na způsobu vytápění.
  • V otázce zdrojů energie je území působnosti MASMK stále výrazně dovozové. Existuje zde přitom výrazný potenciál pro další rozvoj větrné energetiky, ten by však měl být podmíněn důkladným zvážením jejího vlivu na krajinný ráz.
  • U fotovoltaiky nelze očekávat další výstavbu velkých investičních projektů, neboť podmínky pro jejich realizaci již pominuly. Naopak ostrovní a poloostrovní domácí elektrárny mohou vhodným způsobem přispívat ke zvyšování energetické nezávislosti.
  • Potenciál malých vodních elektráren a do značné míry i výroby elektřiny z biomasy je již zcela minimální.
  • Vhodná aplikace fototermických systémů může výraznou měrou přispět k diverzifikaci zdrojů používaných k ohřevu teplé vody, jak ukazují některé již realizované projekty.
  • V centrální části území se na devonských vápencích nacházejí půdy těžšího charakteru, minerálně bohaté, typickým půdním typem jsou rendziny, glejové a semiglejové půdy, případně i červenozemě. Půdy lehčího charakteru se vyskytují na pískovcovém a břidličném podloží mimo krasovou oblast.
  • V některých lokalitách na území MASMK dochází k erozi půdy, jejíž příčinou je užití nevhodné techniky a postupů při obhospodařování zemědělské půdy či skladba pěstovaných plodin.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

code

Moravský kras jinak- strategie komunitně vedeného rozvoje území 59 obcí.