- V porovnání s Jihomoravským krajem je podíl orné půdy na území MASMK téměř o polovinu nižší (území MAS 27,96 %, JMK 49,08 %), podobně je na tom v porovnání i podíl zemědělské půdy (území MAS 36,84 %, JMK 59,21 %).
- V regionu je zastoupeno poměrně velké množství zemědělských podnikatelů na území jednotlivých obcí (Niva, Otinoves, Rozstání), není zde však dlouhodoběji uspokojena poptávka po kvalifikované pracovní síle.
- Přetrvávající neuspokojená poptávka po drobných řemeslnících a producentech.
- Míra nezaměstnanosti na území MASMK podle údajů z roku 2011 vykazuje průměrně hodnoty nižší, než je střední hodnota této charakteristiky v rámci Jihomoravského kraje, v porovnání s celorepublikovým průměrem však můžeme hovořit o vyšších hodnotách.
- Typickým znakem je pro výše položená území regionu nižší procento zornění půdy a větší rozloha ploch s trvalými travními porosty. Vlivem těchto regionálně geografických faktorů mají zdejší zemědělské plochy nižší produkční schopnosti a nejsou příliš vhodné pro intenzivní formy zemědělství. Nižší produkční schopnosti ovlivňují i nižší stanovení cen zemědělské půdy. Výjimku tvoří pouze nejvýchodnější oblast mikroregionu Drahanská vrchovina, kde se zemědělské plochy rozprostírají na rovinatém a úrodném území Vyškovské brány a jsou tudíž vhodné pro intenzivní zemědělskou výrobu.
- Na území regionu se pěstují především krmné plodiny a obiloviny (ozimý ječmen a pšenice), pícniny – jetel, technické plodiny – řepka olejná a len, a brambory. Na okraji Vyškovské brány pak i plodiny jako jarní sladovnický ječmen, silážní kukuřice, cukrová řepa, mák, vojtěška aj. Ve vyšších polohách se rozprostírají pastevní areály, s čímž je spojena produkce mléka a výroba mléčných výrobků.
- Sektor průmyslu a stavebnictví se koncentruje především do větších sídel (Adamov, Blansko, Jedovnice, Rájec-Jestřebí, Černá Hora aj.), stavebnictví pokrývá takřka celé sledované území.
- Je široká shoda (zájem podnikatelů, samosprávy i spotřebitelů) na podpoře místního odbytu a krátkých ekonomických cyklů (dodavatelských řetězců), která vyplývá z šetření mezi těmito subjekty.
Moravský kras jinak- strategie komunitně vedeného rozvoje území 59 obcí.