Mezi hlavními silnými stránkami byly identifikovány tyto faktory (seřazeny podle četnosti, s jakou byly uváděny, a tedy i podle předpokládaného významu):

1. Silná role průmyslu a inovací
2. Vzdělanostní a kvalifikační úroveň obyvatel, zejména v oblasti technických oborů a profesí
3. Vysoký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu
4. Jasná, zřetelná a pozitivní tvář Moravského krasu
5. Výhodná geografická poloha, blízkost Brna a dalších center, což někteří respondenti uvádějí jako významné pozitivum. Nejčastěji uváděnými kladnými důsledky geografické polohy MASMK jsou její předpoklady pro lokalizaci progresivních odvětví a také pro příjezdy zahraničních návštěvníků.
6. Kvalitní, promyšlený systém veřejné dopravy
7. Dobré zabezpečení kulturního a společenského vyžití.
8. Kvalitní školství
9. Kvalitní zdravotnická zařízení – V Brně, ale i v jiných městech jsou podle části respondentů velmi kvalitní zdravotnická pracoviště, často špičková nejen v rámci ČR, ale i Evropy.
10. Čisté životní prostředí a rozmanitá krajina.
11. Kvalitní dopravní napojení.
12. Obecně kvalitní a dostatečně kapacitní technická infrastruktura
13. Vysoká podnikatelská aktivita
14. Málo sociálně vyloučených obyvatel
15. Vysoká míra zapojení obyvatel do volnočasových aktivit

 

Mezi hlavními slabými stránkami byly respondenty identifikovány tyto faktory (seřazeny podle četnosti, s jakou byly uváděny, a tedy i podle předpokládaného významu):

1. Chybějící silniční tahy, resp. nedostatečné parametry těchto tahů
2. Strukturální postižení periferních částí
3. Dosud slabé využití potenciálu pro inovace v ekonomice, slabá provázanost výzkumu na vysokých školách s aplikací ve firmách (není, kdo by výsledků výzkumu využíval).
4. V regionu chybí větší firmy, které by se staly „tahouny“ nových odvětví vč. souvisejícího výzkumu a vývoje.
5. Nedostatečné parametry a špatný stav infrastruktury v periferních částech MASMK
6. Nedostatek zdrojů pitné vody s nejistým výhledem
7. Nedostatky v oblasti školství
8. Nesystémové, převážně projektové financování oblastí kultury, sportu, volného času a cestovního ruchu
9. Nevhodná kvalifikace obyvatel pro potřeby pracovního trhu.
10. Slabé společenské a kulturní vyžití
11. Nedostatečné asistenční a pobytové služby pro seniory
12. „Provinční“ uvažování, nedostatečné mentální napojení obyvatel na globální prostředí a světové dění
13. Slabá podpora rozvoje turistiky, nevyužitý turistický potenciál
14. Vysoký podíl chráněných území jako bariéra pro rozvoj infrastruktury a území
15. Výrazná sezónnost cestovního ruchu, nedostatek kvalitních a inovativních služeb cestovního ruchu a krátká průměrná doba pobytu turistů
16. Orientace cestovního ruchu na exkluzivní, nákladné formy

 

Hlavními identifikovanými příležitostmi jsou tyto faktory (seřazeny podle četnosti, s jakou byly uváděny, a tedy i podle předpokládaného významu):

 

1. Další rozvoj inovačního potenciálu spočívající hlavně ve vytvoření širšího zázemí pro inovace, ve využití výsledků výzkumu ve firmách a aplikované sféře a v posílení interakcí mezi firmami, veřejným sektorem a školstvím,
2. Rozvoj a modernizace poddimenzované či neudržované infrastruktury (silniční, technické)
3. Zvýšení péče o krajinu realizací nezemědělských činností (často ovšem ve vazbě na subjekty hospodařící v oblasti zemědělství),
4. Posílení kapacity pobytových a asistenčních sociálních služeb,
5. Dlouhodobé zajištění energetické soběstačnosti, hledání kapacit, rezerv a úspor v oblasti energetiky,
6. Rozvoj spolupráce v regionu
7. Lepší využití potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu
8. Vybudování volnočasových center (zejména pro mládež a rodiny),
9. Koordinovaný marketing v cestovním ruchu
10. Zvýšení kvality lidského potenciálu.